Hezké věcičky

JAK SE BUDUJÍ ZÁKLADY SPOLEČNOSTI, KTERÁ PŘEŽIJE 20 ROKŮ?
"Ono to začalo nenápadně a pozvolna. Rozhodně jsem při tom začátku netušila, že to jednou bude to, co mne bude zaměstnávat mnoho let a co mne pohltí zcela a úplně. Asi to bude v té mé neposednosti a v tom, že nemusí být vše dáno a že chci-li něco, tak to musím zkusit a jít za tím. I když mi celý svět okolo říká, že to takhle nepůjde." odpovídá Iva Prošková.

"A tak jsem, kdysi dávno, začala kreslit podvinky pro moje studentky, později napsala učebnici paličkované krajky a začala učit i jinde než ve Školském ústavu umělecké výroby. Tam tehdy panoval názor, že paličkovaná krajka je jen pro vyvolené a kdo nemá výtvarný talent a není zcela precizní, tomu to nepůjde a bude to kazit a tak nemá cenu, aby pro něj bylo něco uděláno." TO OVŠEM BYLA PRO IVU VÝZVA.

"To, že jsem začala učit i „obyčejné“ nadšence nebylo mým zaměstnavatelem uvítáno, ale ukázalo se, že i tady se rodí bezvadné krajkářky. Nezapomenu na jednu z nich – přišla se zcela zničenýma rukama s tím, že je celý život soustružnicí a celý život touží dělat krajku – a byla z ní bezvadná krajkářka. A tak jsem chtěla víc – bylo to již po sametové revoluci, v době, kdy jsem byla ve vedení nově založeného klubu."

A TEHDY PŘIŠEL DALŠÍ NÁPAD: "Chtěla jsem získat akreditaci MŠMT pro některé obory. Aby ta osvědčení, která jsme vydávali měla větší váhu. Aby byla na úrovni vyučení. Ze strany zákonů a ministerstva to problém nebyl, ale ze strany vedení klubu ano a tak se nedalo dělat nic jiného než si založit vlastní organizaci." A VZDĚLÁVACÍ SPOLEK BYL NA SVĚTĚ.

"Sešly jsme se v roce 1992 tři ženské, daly si vínko v restauraci a daly jsme dohromady jednoduché stanovy, domluvily se na fungování a organizaci a po registraci na Ministerstvu vnitra byl na světě Vzdělávací spolek uměleckých řemesel. A jak bylo tehdy domluveno, tak také spolek funguje dodnes." MOHLO BY SE ZDÁT, JAK JE TO JEDNODUCHÉ. ALE TO JSOU PRÝ VŠECHNY GENIÁLNÍ NÁPADY.

"Vše co jsme tehdy daly do stanov, tak vše platí a vše plníme. Akreditaci od roku 1992 máme a pořádáme rekvalifikační kurzy dokonce v pěti oborech, píšeme a vydáváme učebnice, pořádáme výstavy a přehlídky lektorské, ale také posluchačské a velmi často kombinované, pořádáme zájezdy na krajkářské akce, kongresy a jezdíme do muzeí celé Evropy, studujeme a hledáme v historických pramenech, neustále hledáme a přidáváme obory." ZKRÁTKA SE VYVÍJEJÍ PŘEMÝŠLEJÍ.

TAKŽE DO JAKÉHO KURZU SE MOHU PŘIHLÁSIT TŘEBA OD LETOŠNÍHO ÚNORA? "Otevíráme kurzy: pasparta, čínská tušová malba na papír a hedvábí, malba na hedvábí, tisk a lept na textil, květinové vazby, modrotisk, frivolitky, pletení, háčkování, smalt, šití netradičních oděvů, fimo, kovové šperky z kroužků, patchwork, šití hraček, krasohledy, drátování, korálky, síťování, arménská krajka Kene, zvykosloví, pedig a košíkářství, tkanice a předtkalcovské techniky, pletení z papírových roliček, retičela, tenerifa, orobinec, dřevořezba."

JÁ ALE VÍM, ŽE ANI V LÉTĚ NEZAHÁLÍTE. "V létě pořádáme akci nazvanou Desatero – míněno tím Desatero řemesel. Nabízíme jich však během jednoho týdne víc než deset. A tak k těm výše uvedeným přibývají ještě taková řemesla, která se mohou učit jen mimo naše pražské učebny. Je to kamenosochařství, kovařina, vinutí skleněných perlí a figurek nad plamenem, košíkářství ve velkém, barvení přírodninami, batika, tkaní na stavech a další."

A CO POPULÁRNÍ KRAJKÁŘSKÉ TRHY? "To je také něco s čím jsme začali a netušili, že se z nich vyklubou dvě každoroční obrovské akce. Na jaře se Základní škola na náměstí Curieových a na podzim Gymnázium v Jindřišské změní na dva dny v trhy. Jsou to akce prodejní, ale i výstavní a výtvarné. Dnes se jich zúčastňují desítky prodejců a navštěvují je stovky kupujících. Přijdou sem nejen kupovat, ale hlavně se setkat a inspirovat."
PŘEJME PROTO SPOLKU JEŠTĚ DALŠÍCH 200 LET SMYSLUPLNÉHO ŽIVOTA.